ako sa to vezme. Nepochybne bol teologicky a filozoficky na vysokej urovni, ale nemal na sv.Augustina, ktorý ho prevyšil pokorným uznaním svojej viny, nedokonalosti... a to mu pomohlo prevyšiť teologicke poznanie Origena napr. v prípade herezy Milenarizmu, ked Augustin sa odvratil od tejto herezy, ale Origenes v nej zotrval.
... myslim že s tou existenciou duše pred počatím mal Origenes tiež problem

Augustín bol nepochybne tiež veľkým mysliteľom, ale aj on mal svoje slabé stránky... Niektorí tvrdia, že z toho svojho manichejizmu nikdy tak úplne nevyzdravel... To čo sa týka "dedičného hriechu", napríklad.
V určitých ohľadoch predznamenával mnohé tie deformácie kresťanstva, ktoré prišli po ňom.

Ano, tiež si myslim, že on sa nedokazal zrieknuť uplne všetkeho z predošleho spôsobu myslenia, ktore bolo ovplyvnene napr. Manichejcami. To je ako ked sa v sučasnosti nejaký človek obrati z New Age ku kresťanstvu, tak potrebuje viac rokov na to, aby sa postupne zriekol a oslobodil od myslenia, lebo sice navonok nemá problem sa zroeknuť pohanszva pre Krista, ale zbaviť sa pohanskeho myslenia je dlhdobejší proces. To sa nedá zbaviť hned.
Podobne ako ked sa bohatý mladik dušoval, že bude Ježiša nasleodvať, ale akonahle sa dozvedel, že bude musieť zanechať bohatstvo, tak sa toho nevedel zrieknuť a aj ked tu neide ani tak o to materialne bohatstvo ako skôr o myslenie ducha a duše, predsa zrieknutie sa bohatstva spočíva na zrieknutí sa myslenia, ktoré túži po bohatstve. Keby ten mladík sa dokazal zrieknuť mylneho myslenia o bohatstve, tak by dokazal sa zrieknuť aj bohatstva pre Krista.
...a to iste s myslením obrateneho pohana ku kresťanstvu, že nie je lahke sa toho myslenia zrieknuť hned.
Dokonca aj apoštol Peter mal problem sa zrieknuť myslenia-filozofie, že by nemal stolovať s obratenými kresťanmi s pohanstva, ale len so žido-kresťanmi. Peter ešte stale bol oktrokom starozakoneho myslenia v prospech židov a to už bolo po smrti Krista, na čo ho právom pokarhal sv.Pavol

Je mnoho otázek duchovních, kterým nerozumíme. Při hledání odpovědí hodně záleží na tom, zda se necháme ovlivnit lidskou filozofií, nebo hledáme vysvětlení v Písmu Božím. Samozřejmě i tam nemusíme nalézt vše. Přesto je zásadní rozdíl přístupu: a-buď naše myšlení se přizpůsobí Božímu poselství, b-nebo přizpůsobíme Boží poselství našemu myšlení. Západnímu křesťanství je blízké to druhé. Východnímu křesťanství, to první. Pak vznikají problémy typu, např. Limbus. Dříve se o něm neučilo, pak ano, pak opět ne. Proč? Protože Písma o něm neučí, ale člověk "v dobré víře", ve strachu o děti (které bůh přeci nezavrhne), si vymyslí a chce dokonce určovat Bohu, co má někde vzniknout v Božím království... A proto si dejme pozor a nesnažme se za každou cenu všechny věci pochopit a odůvodnit. Našimi rádci má být: Ne, lidská filozofie, ale Boží duch.... 1Kor2:14 „Přirozený člověk nechápe věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je poznat, protože se posuzují duchovně.“

@B81 Karel Kouba
Západnímu křesťanství je blízké to druhé. Východnímu křesťanství, to první. Pak vznikají problémy typu, např. Limbus. Dříve se o něm neučilo, pak ano, pak opět ne. Proč?

To je ako aj s inými pojmami napr. Potraty, Antikoncepcia, Eutanazia, ... kde v Biblii alebo v rannom kresťanstve sa používali? To, že tie slová vtedy sa ešte nepoužívali, neznamena že sú proti vtedajšiemu učeniu.
V pravopise, či už Slovenskom alebo Českom sa tomu hovorí: synonymum, čo "je slovo, ktoré inak znie, ale má rovnaký alebo blízky význam ako iné slovo."
Synonymum – Wikipédia
Slovo: "potraty" sa vtedy nepoužívalo, ale ked sa hovorilo o zničení plodu, tak to malo ROVNAKY význam ako v sučasnosti potraty
Slovo Antikoncepcia sa tiež nepoužívalo, ale ked sa hovorilo o zabranení počatiu, tak to malo ROVNAKY vyznam ako v sučasnosti antikoncepcia
Slovo Eutanazia sa vtedy tiež nepoužívalo, ale ked sa hovorilo o usmrtení stareho a trpiaceho človeka, tak to malo ROVNAKY vyznam ako v sučasnosti eutanazia.
...a dalo by sa vela hovoriť o rôznych pojmoch rovnakeho významu,ktoré sa vtedy nepoužívali a v sučasnosti sa používaju, dokonca ešte prídu nové pojmy, takže rovnako neprídu s pojmami, ktoré by protirečili starým zaužívaným pojmom, lebo budu rovnakeho VYZNAMU.

To isté s Limbom:
Limbus je z Latinskeho jazyka a doslovne znamena v českom a slovenskom jazyku "okraj". V Biblii sa používa "Šeol", čo znamena "podsvetie". V sučasnosti slovo "podsvetie" sa používa, ked sa hovorí o ludoch žijucich na okraji alebo za hranicou zákona, čiže organizovaní zločinci, zvlašť viditelne tí, ktorí sú vo väzení alebo ešte zretelnejšie v gangoch, ktoré sa zhromažďuju v podzemí alebo na miestach, kde sa skrývaju pred verejnosťou (satanisti, anarchisti, okultisti, ...)
Ináč povedané: Limbus je ROVNAKY vo vyzname toho, čo už bolo povedané v Biblii, ked sa píše o Šeole. Rozdiel je len v jazyku, akým je napísané a potom je tu ešte predsa niečo, čo ich odlišuje:
Šeol na rozdiel od Limba mal iné podmienky v čase Ježiša Krista, ked bol na Zemi: vtedy všetci spravodliví zosnulí od Adama až po Jána Krstitela čakali v Šeole, kým Ježiš neprišiel po nich (po svojej smrti) a vyviedol ich do Neba.
Dovtedy bolo Nebo zatvorene pre nich, ale ked ich odtial vyviedol do Neba, potom už Šeol malo iné podmienky a pravidla. Odvtedy, kto vstupil na toto miesto, už nemohol očakávať, že ho vyslobodí další príchod Ježiša po dalšom ukrižovaní, ale až ked si vytrpí čas stanovený na očistenie sa od lahkých hriechov, ktoré spachal počas života na Zemi.
Kedže sa zmenili ppodmienky pobytu na tomto mieste, tak sa už nenazýva Šeol, ale Očistec. V Biblii nie je zaznamenané, pretože tak ako aj mnohé iné zmeny v živote neboli až také podstatné a sa nezmienili o tom v Biblii, rovnako ani o Očistci. Akurat Sv.Pavol písal, že ludia sa budu musieť očistiť cez oheň od svojich hriechov. ..o Pekle nemohol hovoriť, lebo tam sa nedá očistiť a potom odisť do Neba...z Pekla niet navratu či odchodu na ine miesto radosti...preto Pavol hovoril o Očistci, ktorý splna podmienky ohnoveho-pekelneho utrpenia, ale kedže je na okraji Pekla, tak je možné odtial odísť. Len z jadra Pekla nie je možné odisť.

Limbus je tiež miesto na okraji, aavšak nie Pekla, ale skôr Neba a Zeme.
Limbus nie je len samotným Rajom a ani samotným Nebom, ale niečo medzi tým a to rovnako ako ked atmosfera, ktora z pohladu Zeme je vyslovene oblohou (nebo s malým "n"- spisovne), ale z pohladu vesmira je to sučasť Zeme. Tak ako Atmosfera je pojmom, ktorý navonok sa odlišuje od pojmami nebo a Zem a pritom je súčasťou neba i Zeme, či dokonca aj vesmíra a predsa sa odlišuje pojmom, ROVNAKO slovo Limbus je vyznamovo rovnako sučasťou Raja, ale aj Neba (Nebeskeho Kralovstva)
Limbus je preto sučasťou Raja a Neba, lebo je na okraji týchto miest.
Limbus oddeluje a zaroven spája tieto miesta.
Len prax rozlišuje viditelne to, čo je na nich iné.. ako napr.
to, že v Raji su duše niektorých nenarodených a nepokrstených. Taktiež Eliaš a Henoch, ktorí nezomreli fyzicky. Raj je to isté miesto, kde boli Adam s Evou, len nie je pripustný nepovolaným ľudom a ani demonom. Biblia sa nemýli, ked sa v nej píše, že Boh vyhnal Adama s Evou z Raja a postavil tam anjelov, aby Raj strážili. To miesto existuje a ked pride koniec sveta, potm Boh rozšíri Raj na celu Zem, ako to planoval od počiatku, ale hriech tento konečný plan oddialil.
Raj je zaroven sučasťou Neba, lebo tam nie je fyzicke utrpenie ako na ostatnom mieste Zeme a duše tam žiju v blaženosti, len nenazeraju do Tváre Boha ako v ostatných častiach Neba.
Limbus sa musel začať používať ako pojem, ktorý by odlišil Raj a Nebo ako ho poznáme len z Biblie, kde sa nepíše vela o tomto mieste a to rovnako ako sa ani nepíše v Biblii o rôznych čnostiach alebo hriechoch v podrobnostiach.
Ak by sme mali používať len tie pojmy, ktore su v Biblii, tak by sme sa nevedeli dorozumieť. Je to vývoj a nie dezinformacia.

"a to mu pomohlo prevyšiť teologicke poznanie Origena napr. v prípade herezy Milenarizmu" ak si niekto namýšľa, že prečítanie, komentovanie či uverenie textu Zj 19 -20 kap, o tisíc rokoch vlády Krista pri jeho II. príchode je vraj hereza milenarizmu, ten je v tomto bode amilenararistický samoexkomunikovaný teologický mimoň, čo svoj bludársky tień premieta do iných

Neexistovali na tomto svete svätejší svätci než tí čo sú vo Svätom písme Hebrejov. Strácate sa v komentároch vašich vyhlásených za svätých miesto čerpania z originálneho Prameňa Hebrejov = osud pohanov.

Pavol Právnik: Jest-li Tě chápu dobře:
Tvrdíš, že nové pojmy v křesťanství nejsou nové učení, ale jen nové názvy pro stejné věci. Jde podle Tebe o vývoj jazyka, ne změnu víry.
Slova jako: potrat, antikoncepce, eutanazie nebyla dříve používána, ale jejich význam existoval už v Bibli nebo raném křesťanství. Tedy změnil se jen název, ne obsah (jde o synonyma).
Samozřejmě souhlasím, to je snad s cela jasné.
Napsals jsi: Limbus je ROVNAKY vo vyzname toho, čo už bolo povedané v Biblii, ked sa píše o Šeole. Rozdiel je len v jazyku, akým je napísané a potom je tu ešte predsa niečo, čo ich odlišuje:
Či-li, Limbus = latinský pojem („okraj“), Šeol = biblický pojem („podsvětí“)
Mají podobný význam, liší se hlavně jazykem a historickým kontextem..
Napsals jsi na závěr: … Ak by sme mali používať len tie pojmy, ktore su v Biblii, tak by sme sa nevedeli dorozumieť. Je to vývoj a nie dezinformacia.....
S tímto absolutně nemohu souhlasit.
Učení o limbu (lat. limbus = „okraj, lem“) vzniklo ve středověku jako pokus teologů vysvětlit osud nepokřtěných dětí. Nemá přímý základ v Písmu, ale vychází ze snahy sladit učení o dědičném hříchu s představou Boží spravedlnosti a milosrdenství. Nikdy však nebylo oficiálním dogmatem církve.
Myšlenka se začala formovat už ve starověku, zejména u církevních otců. Augustin z Hippa řešil otázku, co se děje s nepokřtěnými dětmi. Vzhledem k důrazu na dědičný hřích zastával spíše přísnější názor a připouštěl určitou formu zavržení, i když v „nejmírnější“ podobě.
Ve středověku, především u Tomáš Akvinský, došlo k posunu. Vznikla představa tzv. limbus puerorum (limbus dětí) – stavu přirozeného štěstí bez utrpení, avšak bez patření na Boha (tzv. blaženého patření). Jako propracované učení se limbus rozvíjí zejména ve 12.–13. století.
Tato nauka nevychází z jednoho konkrétního biblického verše, ale ze snahy sladit více teologických tvrzení: nutnost křtu („Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha…“), univerzálnost hříchu (např. v listu Římanům) a zároveň víru, že Bůh je spravedlivý i milosrdný. Limbus tak představoval teologický kompromis: nebe ne (kvůli nekřtu), peklo také ne (kvůli absenci osobní viny), proto „mezistav“ bez utrpení.
Limbus však nikdy nebyl oficiálně „zaveden“, a tedy ani „zrušen“ jedním rozhodnutím. Postupně ztrácel význam zejména ve 20. století, mimo jiné pod vlivem Druhý vatikánský koncil a rostoucího důrazu na Boží milosrdenství.
Zásadním momentem byl rok 2007, kdy Mezinárodní teologická komise uvedla, že limbus je pouze teologická hypotéza a že existují „vážné důvody k naději“, že nepokřtěné děti mohou dojít spásy.
Dnes se tedy limbus běžně neučí. Církev místo něj zdůrazňuje naději v Boží milosrdenství a opírá se mimo jiné o biblické svědectví (např. Matoušovo evangelium), že Bůh nechce, aby zahynul jediný z maličkých.

Do slepých dedukcí se nebudu pouštět. Pokud jim chceš věřit, věř. Ale jinak jdeš nad rámec Biblického učení i samotné ŘKC v problematice Limbusu:
Víra ve spásu nepokřtěných dětí je smysluplnější …
karolinum.cz/data/clanek/8112/Theol_1_1_0177.pdf

@B81 Karel Kouba skusme sa na to pozrieť ináč: ... v Biblii su pojmy pre existujuce miesta ako Nebo a Peklo, ale je tam aj Šeol. Už to, že neide o jedno a ani druhé, čiže nie je to celkovo Nebo a ani Peklo, ale na okraji, niečo medzi tým, tak pochopitelne aj autor Biblie musel toto miesto nazvať ináč ako Nebo alebo Peklo, takže to nazval Šeol.
Musel ho spomenuť, aby rozlišil miesto Patriarchov, ktorí tam boli. Nech ludia vedia, že Patriarchovia neboli v Pekle ale ani v Nebi.
Lenže to je minimalne 5600 ročná historia Biblie, kdežto zvyšna časť Biblie (Nový Zakon) má len 100 rokov historie.
Pojem Šeol sa za cca 5600 rokov ukazal ako dôležitý spomenuť v Biblii, kdežto po zmene funkcie Seolu nastala biblická doba len 100 rokov, kedy ešte nebolo až tak dôležité spomenuť v Biblii dalšie miesto medzi Nebom a Peklom, čiže Očistec. Teraz však po 2000 ročnej historii, keby sa ešte pridavali knihy do Biblie, už by sa tam Očistec spomenul a dokonca aj pojem Limbus, aby sa odlišili miesta utrpenia a zmyslu týchto dvoch odlišných miest.

Je to ako z mestami a štatmi.
Mestá alebo aj štaty spočiatku nemaju vela miesta, ktore by trebalo pomenovať, aby sa odlišili, ale po storočiach a až tisicročiach už je potrebné nie len pomenovať miesta novými nazvami, ale aj ich oficiálne zaregistrovať do uradnych zoznamov, aby si nemohol hocikto narabať s nimi ako chce.
To iste bolo a je aj terminologiou Očistca a Limba, ktoré v rannom kresťanstve sa len ustne tradovalo, ale oficiálne sa uznalo a zaregistgrovalo do cirkevných uradov až po niekolkých staročiach.

Pavle (jest-li ti mohu tykat), abychom se posunuli dále a rozuměli si:
Řešíš spásu nepokřtěných dětí, nebo místo odpočinku nepokřtěných dětí?
Cituji z církevního vyjádření k tématu: Katechismus katolické církve (čl. 1250) k tomu říká: 'Protože se děti rodí s padlou lidskou přirozeností, poskvrněnou prvotním hříchem, mají zapotřebí, aby se znovu narodily křtem, aby byly osvobozeny od moci temnot a přeneseny do království svobody Božích dětí, k níž jsou povoláni všichni lidé.' V Katechismu se však neříká nic o limbu.
Ve svém knižním rozhovoru 'The Ratzinger Report' i v knize 'Bůh a svět' z r. 2000 budoucí papež prohlašuje, že zaměření se na naději je smysluplnější než držení se pojmu limbu, kde by nepokřtěné děti zakoušely navěky 'přirozené štěstí', ale nemohly by být v Boží přítomnosti v nebi. Podle papeže Benedikta XVI. nebyl limbus nikdy definován jako článek katolické víry, ale vždy zůstal hypotézou, utvořenou na základě přesvědčení církve o nutnosti křtu.

To je v poriadku, kludne si tykajme, ved sme bratia v Kristovi a okrem toho sme sme dvaja (len ty a ja) nie si rozdvojenou osobnosťou, aby som používal množné čislo:)
ale k teme: Katechizmus ako aj nazory Ratzingera či dokonca už aj ako papeža su len časťou celej mozaiky. Zoberme si priklad z Biblie:
Šeol – Wikipedie
Šeol sa v Biblii zmienuje AŽ 500 rokov pred Kristom, čiže od počiatku Biblie (kniha Genezis) ktoru napisal Mojžiš okolo cca. 3000 rokov pred Kristom to je 4500 rokov od stvorenia sveta a od pvej knihy Genezis to je nejakých 2500 rokov. Inač povedane autorovi biblickej knihy ako aj samotnemu Bohu trvalo
minimalne 2500 rokov, kým spomenul Šeol v Biblii. Podla mna to slovo sa použivalo a tradovalo ustne už davno, ale v Biblii je spomenuté až o 2500 rokov

Tolko rokov ešte ani neprešlo od ZANIKU ulohy Šeola, čiže od nanebovystupenie Ježiša v prvom storočí nášho letopočtu. Od tejto zmeny prešlo len cca 2000 rokov a niekto sa čuduje, prečo v Biblii (Novom Zakone) nie je spomenute Limbus alebo Očistec?
..alebo že nie je spomenuté ani na Konciloch Katolickej Cirkvi?
Vela pojmov, nie je spomenutých na Konciloch, dokonca ani v katechizme, ale to neznamena, že tie miesta neexistuju.
..aj Marianske či Kristocentricke dogmy nie su všetky ešte spomenuté a stale sa pracuje na nových... niektorí kresťania dokonca proti nim bojovali, pokial neboli vyhlasne za dogmu a to iste s Limbom. Pokial nie je spomenute na Koncile alebo v Katechizme, tak stale sa najdu ludia ktorí budu proti existencii tohto miesta, ale ked sa uzná za dogmu, tak potom to prijmu - ROVNAKO ako kedy si spochybnovali Šeol a po cca 2500 rokov to prijali, lebo sa to dogmaticky schvalilo resp. schvalili knihu, ktoru nasledne priradili do zoznamu biblických knih.
Ešte taký detail: Do Biblii sa naposledy prijal len Nový Zakon (27 knih) a odvtedy, čiže cca 1925 rokov sa nič nepridavalo, takže aj keby niekto chcel i tak to tam nevloží, pokial sa na tom nezhodnu najvyšší predstavitelia Boha na zemi. Ešte to poviem inakšie:
Aj keby ludia uverili, že existuje Limbus, aj tak by ho nemali zapísané do Biblii, lebo dosť pochybujem, že by sa niekto našiel v najvyšších kruhov, aby to tam vložil. Podobne ako s najvyšším vrchom sveta alebo nájdením významných osobností kdesi hlboko pod zemou atd... ktorých síce už máme zaznamenaných v historických a uradných zoznamov, ale nie v Biblii. Budeme kvôli tomu spcohybnovať ich existenciu alebo prijmeme fakt, že v Biblii nie su a ani nebudu tak skoro všetky pojmy, určujuce miesta alebo osoby.
To je FAKT!

Pavle, stočili jsme se v debatě, jak se stavit k pravdám Písma k Limbusu (výtvoru člověka), nakonec k Šeolu. Toto téma dobře znám, ale nechci se pouštět do složitých debat, NIČEMU NÁM TO NEPROSPĚJE. Budeme mít rozdílné postoje. Takže pouze stručně:
Šeol je Biblickým výkladem ve Starém zákoně (taktéž i v Novém zákoně do konce 1 stol. v rané církvi) chápán jako obecné místo mrtvých, kam odcházejí všichni lidé bez rozdílu. Je popisován jako temný, tichý stav bez činnosti a bez plného vztahu s Bohem. Nejde o místo trestu, ale o říši smrti jako takovou. Samozřejmě, že už dávno existovaly různé názory a výklady. Dochází rovněž k postupnému vývoji chápání, co se děje po smrti. Ale na čem „stojí“, jsou pravdivé, v souladu s Bohem, nebo „stojí“ na člověku, který určuje, jak by to mělo být? Já se držím však Písma, ne dedukcí člověka. Typická ukázka, je LIMBUS. Církev-člověk si dovolil Bohu určit a vytvořit v Božím království místo, kde by nepokřtěné děti zakoušely navěky 'přirozené štěstí', když nemohly by být v Boží přítomnosti v nebi….. Či-li, člověk říká Bohu, udělals jsi něco špatně, já to musím opravit: JÁ VYTVOŘÍM V NEBI NOVÉ MÍSTO, TY TO UDĚLEJ….
Adam a Eva (první lidé) žili v přímém vztahu s Bohem, museli znát základní principy Božího zákona, morálky, obětí, práce a života. Zápisy v Bibli často jen formalizují to, co lidé věděli, cítili a praktikovali už dávno před tím. Formální pojem Šeolu se objevuje v Bibli až mnohem později, ale to neznamená, že první lidé nevěděli, co se stane po smrti.
V Novém zákoně Hádés / Šeol je význam stejný, neutrální říše mrtvých. Neřeší soud ani rozdělení na nebe/peklo, jen ukazuje „kde mrtví jsou“ před konečným vyústěním.
A taky nám Písmo říká, jak to sním i námi dopadne:
Zj20:13 „A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, i Smrt a Hádes vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků“
Zj20:14 „A Smrt a Hádes byli uvrženi do ohnivého jezera. To je ta druhá smrt: ohnivé jezero.
Dál nechci jít. Nebudu obhajovat a vysvětlovat něco, na základě nepodložených poloprad, domněnek a často i lží... Ale nic ve zlém.

Nezabudnime, že je veľa toho, čo nám Ježiš ešte nepovedal, lebo by sme to nezniesli... a nie je to ani vo Sv. písme, kde sú iba podstatné základy, ako byť správne orientovaný na nebo a spasený

Samozřejmě, máš pravdu, ale neobhajujme za každou cenu něco, co Písmu odporuje. Nový zákon je naplněním Starého, je jeho nástavbou. Mt5:17„Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, ale naplnit.“
Pokud začneš "protláčet" pouze Starý zákon, nebo obráceně-zákonitě ujedeš.
Příkladem je 7 den sobotního odpočinku (Ex20:9-11)
Matouš 12:8 – „Syn člověka je pánem i soboty.“
Ježíš říká: Zákon a přikázání platí, sobota není zrušena, ale má být naplněna podle Boží vůle, nikoli jen formálním, nesmyslným plněním vymyšlených lidských příkazů, které zotročují.
Ježíš neříká, že sobotní den nahrazuje nedělí.
Mat5:18 „Neboť amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné nejmenší písmenko ani jedna čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane."

@B81 Karel Kouba čo mysliš, kde je Henoch a Eliáš, ktorý žili ešte pred príchodom krista na Zem, čiže ked všetci zosnulí išli do Šeolu?

Zdravím Pavle. Asi jsem se nedostatečně vyjádřil, nebylo třeba více to rozebírat. Jinak „Bible ukazuje, že většina lidí po smrti sestupuje do šeolu, ale některé si Bůh bere přímo k sobě do nebe.“
Gen 5:24„Henoch chodil s Bohem; a nebylo ho, neboť ho Bůh vzal.“
2 královská 2:11 „Když tak šli a rozmlouvali spolu, hle, objevil se ohnivý vůz a ohniví koně a oddělili je od sebe; a Eliáš vystoupil ve vichru do nebe.“
Žid11:5 „Vírou byl Henoch přenesen, aby nespatřil smrt. A nebyl nalezen, protože ho Bůh přenesl, neboť předtím, než byl přenesen, měl svědectví, že se líbil Bohu.“
A některé si Bůh bere ze šeolu k sobě/nebe.“
Mat 17:1–3 „Po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. A byl před nimi proměněn. Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako světlo. A hle, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš a rozmlouvali s ním.“
Starý zákon říká, že Mojžíš zemřel, ale jeho hrob není znám.
Dt 34:5,6 „I zemřel tam Mojžíš, služebník Hospodinův, v moábské zemi podle Hospodinova slova. Pohřbil ho v údolí v moábské zemi naproti Bét-peóru, ale nikdo až dodnes nezná jeho hrob.“
Ale Nový zákon mluví o sporu archanděla Michaela se satanem o jeho tělo.
Juda 1:9 „Když se archanděl Michael přel s ďáblem o tělo Mojžíše, neodvážil se nad ním vynést rouhavý soud, ale řekl: ‚Pokárej tě Pán!‘“
Kde jsou tito? Jsou u Boha (v nebeské slávě).

A na doplnění:
Zj21:27„Nic nečistého tam nevejde, ani ten, kdo páchá ohavnost a lež, ale jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.“(do nebe nevstoupí nic nečistého)
Fil 3:20,21„On promění naše ponížené tělo, aby bylo podobné jeho oslavenému tělu.“ (Všichni budou proměněni, dostanou nová těla)
1 Kor 15:51,52 „Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, při zaznění poslední polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni jako nepomíjitelní a my budeme proměněni.“
1 Tes 4:16,17 „Až zazní povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe; a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve. Potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vstříc Pánu…“
Kdy se to stane?
Jan 11:23,24 „Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“ Marta mu odpověděla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“
Mat 25:31,32 „Až přijde Syn člověka ve své slávě… budou před něho shromážděny všechny národy a oddělí jedny od druhých…“
Závěr:
A-živí budou proměněni bez smrti (prvotyp Henoch, Eliáš)
B-mrtví budou vzkříšeni z hrobů proměněni (prvotyp Mojžíš)
C-všechno se stane najednou („v okamžiku“) při Kristově 2 příchodu
D-samozřejmě v nebi je více spasených, než jsem uvedl (Mat 27:52,53
„Hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vešli do svatého města a ukázali se mnohým.“)

takže podla teba Henoch a Eliaš NEZOMRELI fyzicky, ale išli do Neba?
1. Ako mohli isť do Neba, ked Nebo bolo zatvorene pre všetkých?
2. Ak by aj išli do Neba, tak prečo najprv nezomreli ako ostatní, vratane Ježiša Krista?
3. Ked podla Biblie sa maju vratiť na Zem, tak potom sa ich telo znova premení?

„Hlásíme se k odkazu raných křesťanských …

čím silnejšia túžba, chuť a viera v opakované pozemské životy, ktorá by sa dala stručne nazvať večným trápením sa, tým väčšia ignorancia vo vzkriesenie našich tiel pri II. Kristovom príchode = súčasť veľkej apostázy Posledných čias. Ježiš sa oženil? A úplne nič o tom, že to je panenský Sv. Ženích, a jeho nevesta je sv. cirkev + nič o zasvätenom stave?? = náuka od pochabiacich sa "panien" Hroznová šťava miesto vína? Obeta chleba bez platného premenenia?? "posvěcujeme životní svazky všech lidí bez jakýchkoli předsudků a podmínek""= teda aj cudzoložstvo aj sodomiu?!?

...Totiž Biblia zjavuje udalosti a stvorenie, ktoré existuje ešte pred stvorením hmotneho sveta, či svet neviditelný (duchovný a duševný)...
Uveď verše. Bible nikde neučí o preexistenci duše. To se objevilo u Origenese, Platona až později. Dydimus zapadá do tzv. alexandrijské teologické tradice, která byla ovlivněná: řeckou filozofií (hlavně Platon) a také učením Origenese.
Dydimusovy některé jeho spekulace, zejména o předexistenci duší a konečném usmíření všech bytostí (apokatastasis), byly později považovány za sporné a v 6. století odsouzeny jako hereze.

Predovšetkým ja netvrdim, že duša existuje skôr ako vznikne telo, ale že je logicke, ak ludia uvažuju o tom ako ľudská bytosť môže existovať ešte skôr ako sa jeho telo počne v lone matky.
Totižto zaklad je v Bohu - Ježišovi kristovi ako "prvotiny" a vzoru všetkých ľudských bytosti, ktore su stvorené presne na Jeho obraz a nie niekoho iného.
Konkretne: Ježiš prišiel na svet ako človek - rovnako ako každý jeden človek na svete, čiže počatím a tak pri počatí v lone matky vznikol telesný-hmotný človek, avšak o Ježišovi vieme, že aj ked jeho telo vzniklo až na tejto Zemi, predsa jeho Duch (Svätý - súčasť bytia) vznikla ešte pred počatím tela a to nie len preto, že ako Boh existuje od stvorenia sveta viditelneho i neviditelneho, či dokonca od nepamäti resp. odkedy ešte ani neexistoval čas, ale hlavne preto, že Boh (Ježiš kristus) sa "sklada" z hmotnej i duchovnej časti a tá duchovna bola skôr ako tá telesná-fyzicka-hmotná časť.

To isté s ľudmi, ktorí su stvorení na obraz Boží, že aj ked ich telo vzniko od počatia v lone matky, predsa ich duch bol stvorený ešte skôr... Totižto duch (sučasť ludskeho bytia) má vôľu a rozum, aký majú anjeli. Anjeli, či už tí, čo su v Nebi alebo v Pekle, všetci do jedneho sú v skutočnosti duchmi, ktorí maju vlastný rozum a vôľu. To isté, čo maju aj ludia, len s tým rozdielom, že anjeli ten rozum a vôľu používaju stale v plnom poznaní toho, čo sa s nimi deje od POČIATKU bytia.
Kdežto ludia maju nedostatočne poznanie toho, čo sa s nimi dialo pred počatím tela a dokonca pri amnezii alebo iných chorobach stracaju pamäť a nepamätaju si ani niektoré časove udalosti zo života na zemi.
Anjeli si pamätaju všetko ale ludia stracaju pamäť, ale zaroven aj naopak, ak sa očisťuju duchovne od hriechov, tak im Boh zjavuje viac o živote hmotnom i duchovnom.
Dalo by sa vela písať o tom ako človek s čistým srdcom prijma viac poznania o týchto dvoch svetoch, ale teraz je podstatne rozlišovať medzi duchom a dušou.
Človek sa sklada z Ducha, Duše a Tela, ja však hovorím o Duchu.

Složitě hledáš a popisuješ něco, co tam vůbec možná není. Jdeš nad rámec toho, co je přímo v Bibli. Na základě lidské filozofie v rozporu s Písmem postupně si vytváříš vlastní "konstrukci", která se od základních textů Bible a poselství vzdaluje.. Zaplétáš se do pavučiny polopravd a spekulací.... Vznikne v Tobě názor, ale ten může být mylný. Na cestě k Bohu Ti nepomůže, pouze budeš svádět druhé na scestí. Rozebírat toto téma nebudu, je to pro mě ztráta času a k ničemu mě to nedovede. Pouze jsem chtěl uvést verše z Bible, které dokazují preexistenci duše a nad nimi se zamyslet, co mohou znamenat.

Toto téma, co jsi uvedl, je živnou půdou bludařů, kteří Tě svádí na scestí do záhuby. Za chvíli i Ty budeš věřit, či připouštět reinkarnaci, protože nebudeš znát odpovědi. Vstupuješ na "tenký led", bratře.....Nenech se chytit do pasti. Ovoce "poznání" je lákavé, ale dobře víme, jak dopadla EVA a kdo byl za tím. Je poznání a je poznání...záleží na zdroji z kterého čerpáš!!!

Uved aspon jeden priklad ktorým odporujem Písmu - Biblii

Já jsem Tě žádal o něco první. Ty píšeš k tématu preexistence duší, kterou Bible nikde nepotvrzuje. Já Tě neusvědčuji, chtěl jsem pouze doložení verši z písma na podporu toho, co uvádíš, nic více. Jinak se ocitáme na prahu dedukcí a nepodložených úvah.

Uvádíš úvahu o preexistencií duší, v souvislosti s reinkarnací. Zde v článku je uvedena církev Esejská. Až zjistíš, kdo ji vede od počátku, pochopíš kudy tyto úvahy vedou... Jest-li rád planě "filozofuješ", já Ti nebráním, taky jsem si tímto prošel.

ale ved ja som hned odpísal, že netvrdim, ako je duša stvorena ešte pred počatím tela:
Predovšetkým ja netvrdim, že duša existuje skôr ako vznikne telo, ale že je logicke, ak ludia uvažuju o tom ako ľudská bytosť môže existovať ešte skôr ako sa jeho telo počne v lone matky.

Okrem toho neverim v reinkarnaciu, že duša po živote prejde do ineho tela.

To je v poriadku, ale ak človek nekonfrontuje svoje názory, pochybnosti, či presvedčenia, tak potom sa stáva, že sa utvrdzuje v omyle. Kvôlli tomu treba diskutovať a samozrejme zachovať vnutorný Pokoj. To však sa nedá s ludmi, ktorí nemaju zaujem diskutovať s argumentami, ale zamerne len sa rýpať v osobnej identite a rozdelovať spoločnosť. Kvôli tomu nediskutujem z Multinickom: Avi, Hajaj, ....

Už to zase zmazali. Otázkou je, kdo vede a nevede poctivou diskusi, ale nenápadně tě postupně vede k tomu, abys přijal jeho závěr, který není od Boha.

V predexistenciu Ducha Kristovho. Máte s tým tiež problém?

s duchmi nemam problem, ale v članku to vyznieva ako keby autor veril, že dušu najprv stvoril Boh ešte pred vznikom ČASU a až potom ju poslal na zem, ked sa počal človek. Správne som to pochopil?

Predtým než vznikne dom či auto , musí ich mať najskôr niekto predtým ako predstavu v hlave. Aj s dušami to bude podobne.

Mna by zaujimalo ako to myslel sv.Didymus, ked hovoril o tom, že duša vznikla pred ČASOM. Vieme, že čas existuje rôzny. Ten prvý vznikol súčasne ako Boh začal tvoriť a ten druhý, ked do sveta vnikol hriech, osobitne ked Adam s Evou jedli zo zakazaneho ovocia.
... a ked sv.Didymus naozaj hovorí o stvorení duší pred stvorením času, tak čo tým myslel? ...že napr. duša Adama bola už pred tým ako Boh stvoril telo Adama, ale až POTOM ako začal Boh tvoriť svet a s tým aj duchovný svet?

1.„Kto hovorí alebo si myslí, že ľudské duše predchádzali svojmu telu — teda že predtým boli duchmi a svätými mocnosťami, ktoré sa nasýtili víziou Boha, ale obrátili sa ku zlu a tým ku Bohu ochladla láska v nich, a tak sa stali dušami a boli odsúdené ku trestu v telách – nech je prekliaty.“
Second Council of Constantinople – 553 A.D. - …

Akosi to tam nevidim. Nie je to skopirovane z ineho koncilu?

to bolo z ediktu cisara Justiniána na prípravu koncilu, 15 viet proti Origenovi

ževraj v Katechizme sa píše ako duša vzniká až pri počatí tela

Existuje dedičný hriech ... ale to neznamená prevteľovanie.

Přesně tak, a co není zřejmé z Písma svatého,
není pro nás. Osvícení budeme až po vzkříšení.
Děje se to na zemi jen málo duším.